Nguendelengo

První ženy kmene Ngendelengo jsme potkali na tržišti poblíž města Garganta, ale rušné prostředí a ostré slunce znemožňovaly fotografování. Pokračovali jsme tedy do vesnice v údolí, kde jsme nocovali. Večer jsme dohodli, že nás ráno vezmou do hor za početnější komunitou. Tento izolovaný kmen, čítající asi 3000 lidí, nás zaujal unikátními účesy žen. Drdoly tvořenými stromovou kůrou, kůží a kovem, které připomínají japonské gejši.

Ngendelengo bývali nomádí, dnes žijí spíše jako usedlíci. Kromě chovu dobytka, lovu a sběru se věnují těžbě dřeva a prodeji dřevěného uhlí. Údajně staví i dvoupatrové dřevěné domy, podobné těm v Indonésii, ale žádné jsme na vlastní oči nezahlédli.

Brzy ráno jsme se vydali do hor. Po hodině jízdy a dvouhodinovém treku jsme dorazili k malé komunitě na pláni s majestátními baobaby. Místní děti nás sledovaly s respektem, ale při fotografování propukaly v pláč a ženy zůstávaly rezervované. Bylo jasné, že turisté sem zavítají jen zřídka.