Šamani Dizi
Po dvou dnech cesty džípy zastavujeme ve střediskové vesnici Bero. Máme informace o šamanech kmene Dizi, kteří jsou proslavení svými schopnostmi. V místním krámku kupujeme teplé pití a čekáme, co se bude dít. Naši etiopští kamarádi se šli do vesnice poptat, kde žije a působí uznávaný šaman Keida Gača Berkaz. Máme štěstí, je doma a v dobrém rozpoložení. Je připraven na kontakt s duchy. Při vzájemném představení vysvětluje svá tři jména. Nemá příjmení. První jméno je jeho, druhé po jeho otci a třetí po dědečkovi. Je tak dobře pochopitelná generační linie. Nechápe, co po něm chtějí lidé z jiného kontinentu, poprvé ho oslovili. Ptá se, jestli chceme nějakou věštbu. Duchové nám prý poradí správné rozhodnutí. Nikdo z nás nemá odvahu se podívat do budoucích dnů, měsíců,či let. Co kdyby nás čekalo něco zlého…
Kalašnikov a strunný nástroj "krar".
Čekáme další půlhodinu na kolegu, bez kterého se neobejdeme. Přichází se strunným nástrojem "krar", který je nezbytný pro propojení s druhým světem. Nakonec s námi jdou čtyři muži, jedna žena a kopa dětí. Po silných deštích je cesta bahnitá, pokračujeme pomalu. Děti se nám smějí při každém uklouznutí, ale pomáhají zdolat ty největší překážky. Docházíme na zelenou mýtinu ke starému ohništi. Tam děti nesmějí a utíkají pryč. To je to správné místo, kde nás nebude nikdo rušit. Je důležité, aby v průběhu procesu k nám nepřišel někdo další. Duchové by se mohli zaleknout a špatně zareagovat. Keida usedá na kmen stromu a odkládá svou plátěnou tašku. Vysvětluje, že v ní má osobní věci, kterých se nikdo jiný nesmí dotknout. Jsou nejen pro něj posvátné. Až tady se dozvídáme, že druhý muž je jeho synovec a po jeho smrti bude jeho pokračovatelem. Duchové ho prý zvolili a určili tak jeho osud. Už patnáct let dělá strýci překladatele. Ten komunikuje s duchy různými jazyky. Směsicí tajemných slov s Amharštinou a jazykem Bench. Dnes je prý nejblíže duch DONA ISU.
Šaman Keida má 60 let, 65 dětí a 6 žijících manželek. To svědčí o jeho výsostném postavení. Málokterý muž v oblasti má tak početnou rodinu. Pochází z vesnice Bero a o tom, že se stane šamanem se dozvěděl v dětství od svého dědečka. Jemu na vnuka ukázali duchové.
Šamani pijou společně kvašený nápoj "bugu".
Když přijde správný čas, přichází jedna z jeho manželek a v kanystru rozlévá kvašený nápoj “bugu”. V jiných částech se nazývá borde a základem je kvašená kukuřice, případně proso, nebo čirok. Pijí zvláštním způsobem, společně z jedné nádoby. Hráč na krar a překladatel z plastového hrníčku a šaman se svým kolegou společně z banánového listu. Seance začíná. Všichni musí být potichu a nikdo nesmí šamanovi pohlédnout do očí. Ten je má křečovitě zavřené. V jiných případech bývá komunikující šaman za plentou. Přímý pohled do očí by mohl duchy rozezlet a uškodit okolí. Hudebník začíná hrát na strunný nástroj jednoduchou melodii.
Keida začíná pomalu vibrovat a dostává se do transu. Celý se klepe, škube nohama, zaklání hlavu s křečovitě zavřenýma očima. Zvuky, které vydává se ztěží dají nazvat řečí. Propojení začíná…. Po někaloka minutách vibrace ustávají a hlas nástroje utichá. Šaman pomalu otvírá zarudlé oči. Začíná vyprávět a překladatel se chopí tlumočení… To, co duchové vyprávějí je určené pouze pro žadatele, který za šamanem přišel. Průběh a výsledné rady zůstávají v utajení….
Zjednodušeně celý princip probíhá takto: Tazatel se obrátí na šamana, aby mu pomohl zajistit bohatou úrodu, narození zdravého potomka, úspěšnou svatbu či jednoduše rozřešení sousedské při. Duch vidí do budoucnosti a sám rozhodne, zdali dotyčnému pomůže, nelze pomoci všem. Duch vysloví cenu za své služby ( zvíře, peníze, potraviny ). Poté duch určí a vysloví rady, které musí dotyčný přesně dodržet, aby dosáhl touženého výsledku. Se šamanem si domluví schůzku za nějaký čas a pokud se vše povede, musí dodržet slovo a přinést dary. Pokud by tak neučinil, šaman na něj sešle zlo a vše špatně skončí. Pokud rady duchů napoprvé nepomohly, opět dojde k napojení a hledání dalšího řešení….
Lidé kmene Dizi
Vesnice kmene Dizi se nacházejí na jihozápadě Etiopie, západně od řeky Omo, v okolí většího města Maji. Jejich sousedé jsou Me’enové na severu a Surmové na jihu a západě. S těmi jsou stále v otevřeném konfliktu. Před začleněním do etiopské říše v 90. letech 19. století se počet odhadoval na 50 000 - 100 000 obyvatel. Kvůli hladomoru, ale hlavně kvůli masivnímu otrokářství docházelo k vylidnění oblasti a statistiky z roku 1974 uvádí, že se populace snížila na 20 000. Nepokoje, otrokářství a boje o svou identitu otřásly celou jejich kulturou. V současné době se věnují hlavně zemědělství v úrodných horských oblastech ( až 2800 mnm ). Pěstují kukuřici, ječmen, meličku habešskou ( teff ) a další zemědělské produkty. Chovají dobytek, slepice a včely. Před příchodem misionářů všichni věřili v boha stvořitele Saagu.
Struktura společnosti
Frankfurtský etnolog Eike Haberland se deatilně rozepsal o sociální organizaci kmene. Dříve, než ztratili nezávislost, byl kmen rozdělen do více než dvaceti klanů. Později se jejich struktura změnila na kastovní systém do pěti základních skupin. Šlechtici (karyab), svobodní lidé (nyank), nevolníci (zaku), lovci (kwyogi ) a zvláštní kasta gyemi, do které patřili mimojiné duchovní či řemeslníci. Kasty měly zvláštní postavení ve společnosti, své výsady, ale i povinnosti. Existovali vůdci (burji, kiam, kiaz ), kteří rozhodovali o celé společnosti, přerozdělovali půdu a vedli centrální ekonomiku.
Rituál přátelství
Velkou zvláštností v původní kultuře byl rituál naali. Jedná se o jakési potvrzení silného přátelství mezi lidmi stejného pohlaví. Když se dva rozhodnou stát se naali, rituál začíná v domě jednoho z nich. Hostitel přizve přítele a čtyřikrát ho poklepe na obě ramena kozí kůží (diyeem). To samé mu oplatí druhý společník. Při tomto procesu se oslovují jmény.
Po skončení rituálu spolu nesmějí mluvit, pro vzájemnou komunikaci používají prostředníka. Po třech měsících až jednom roce je rituál proveden a dokončen v domě druhého společníka. Po opakovaném poklepání na ramena kozí kůží spolu ještě vypijí kvašený nápoj. Ten, kdo provedl první rituál, daruje svému společníkovi krávu. Kráva musí porodit tele, které na oplátku dostane jeho partner. Celoživotní přátelství je tak stmeleno.
Muž nám ukazuje zranění po boji se skupinou Surmů.
