Gabrové

Ke kmeni Gabra se dostáváme z Lyoangalani po dlouhém putování na sever. Drsná krajina je po stech kilometrech ještě drsnější, ubývá vegetace a příroda se před námi mění v nekonečnou kamenitou poušť Chalbi. Ale i tady žijí lidé. Potkáváme ženy zahalené v šátku, jak kráčí prašnou pěšinou odněkud nikam. Kde žijí, kde berou vodu? Obdivujeme. Po chvilce se před námi objeví zelená oáza, která je živena řečištěm. Tam všichni směřují. Jsou to Gabrové. Houževnatí obyvatelé nehostinné pouště. Ve vodě zrovna pije stádo velbloudů pod dozorem pastevce s dvěma chlapci. Po několika kilometrech vidíme první chýše, jsou o poznání větší a vyšší než chýše okolních kmenů. Dnes už se většina vesnic usadila kolem vodních zdrojů, ale v minulosti všichni vedli nomádský život. Celé osady byli schopni přestěhovat, naložit na velbloudy a přesunout se jakoukoliv vzdálenost.

Navštěvujeme vesnice Ola Duba a Ola Katello Duba. Procházíme mezi chýšemi a všichni na nás nedůvěřivě koukají. O Gabrech je známo, že se neradi fotí. Naštěstí je s námi naše kamarádka Sarah. Narodila se poblíž a všichni ji tu znají. Večer přejíždíme do Kalachy, kde se ubytováváme na misionářské stanici. Dlouze si povídáme s německým knězem a v noci usínáme...