Jízda králů Vlčnov
Konečně se nám to podařilo a dostali jsme se do Vlčnova. Každý rok nám do toho něco vlezlo, vždy jsme měli jiný, zdánlivě důležitější program. Ale nevidět slavnou Jízdu králů by byl hřích. Hlavně proto, že se zajímáme o tradice celého světa. A přitom tu nejpestřejší a nejbarevnější máme, jak se říká, za humny. Sláva obyčeje už dávno přesáhla hranice regionu. Jízda králů ve Vlčnově byla zapsána 27. listopadu 2011 do nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Od té doby každým rokem roste zájem návštěvníků a Vlčnov v období Letnic navštěvují tisíce lidí. Místní jsou na tuto skutečnost patřičně hrdí.
Filip letos kraluje
Pro rok 2023 byl zvolen jako nový král dvanáctiletý Filip Šobáň. Je ze slavného rodu, protože jeho tatínek byl králem v roce 1985, jeho bratr Petr v roce 2008 a druhý bratr František v roce 2014. Filip převzal v sobotu 27. května pomyslné královské žezlo od předchozího panovníka Zdeňka Janči a v neděli vyrazil na bílém koni se skupinou osmnáctiletých legrútů. Pro mladého krále je to důležitá událost, vždyť je to jednou za život.
My jsme na místo dorazili v neděli v devět ráno. V tu dobu začínal program, a hlavně jsme se chtěli vyhnout zácpám na příjezdových silnicích, které se daly očekávat. Udělali jsme dobře, protože parkoviště a všechny přilehlé uličky se rychle zaplnily. Snažíme se rychle zorientovat a nasáváme atmosféru. Dívky v pestrobarevných krojích se baví v hloučku a nechávají se trpělivě fotit od desítek fotografů. Je nádherné počasí. Jedna z dívek nám radí, abychom šli k hasičárně, kde se právě strojí koně dvou legrútů. Jdeme se zvědavě podívat. Za hasičskou stanicí je vystavěno zázemí se stoly a lavicemi. Koně už jsou nastrojení, ladí se pouze detaily. Jeden je bohatě dekorován papírovými květy a třásněmi, druhý se pyšní barevnými pentlemi. Následuje krátká procházka a zkouška koňského “kostýmu”. Pak už na oba koně nasedají krojovaní legrůti - osmnáctiletí chlapci, kteří v minulosti měli brzy nastoupit vojenskou službu. Začínají vyvolávat do davu vtipné průpovídky a vybírají drobný peníz do dřevěné pokladničky. “Na krála, pantáto, na krála ...”. Lidé nadšeně tleskají. "Právě jsem minul ukazatel, že tu má stát velký podnikatel" zvolá na mě mladík a já vkládám do krabičky stokorunu.
Jdeme se podívat dále do vesnice. Cestou zastavujeme na tradičním jarmarku, kde se prodávají rukodělné výrobky a místní pochoutky. Sedláci nabízejí slivovici. Dáváme se s nimi do řeči a ptáme se, kdy konečně začne ta velká sláva. Dáme ještě po půlce a vydáváme se podél kostela k usedlosti, kde se už připravuje mladý král svou družinou. Před statek se téměř nedá dostat. Dav se tlačí před vraty a všichni s napětím vyčkávají. Každý chce jako první spatřit krále s bílou růží v ústech. Atmosféra graduje a královská družina vyjíždí mezi nadšený lid.
Král vjíždí mezi prostý lid
Jako první hrdě vyjíždí praporečník a vyvolávači na zdobených koních. Dav nadšeně tleská. Stojí před nimi král na bílém zdobeném koni za doprovodu dvou pobočníků se šavlemi. Mladý panovník má na sobě dívčí šat, tvář z části zahalenou zdobenými pentlemi a v ústech bílou růži. Celou skupinu uzavírají další legrúti, kteří opět provolávají vtipné hlášky do davu a vybírají příspěvky pro krále. Kráčíme s družinou skrz vesnici a na chvilku máme pocit, jako bychom byli součástí pohádkového příběhu.
Historie
Původ této tradice se nejčastěji spojuje s příběhem Matyáše Korvína, který utíkal před vojáky krále Jiřího z Poděbrad. Psal se rok 1469. Aby ho nikdo nepoznal, převlékl se do dívčích šatů a mezi rty vložil růži, aby nepromluvil a neprozradil se po hlase. Jelikož při bitvách o vše přišel, jeho vojáci žádali vesničany o dary pro krále. Pokračující tradice byla spíše vnímána jako iniciace mladých mužů - legrútů. Ti měli být brzy odvedeni na vojnu a stát se tak dospělými muži.
Ve Vlčnově má Jízda králů téměř dvousetletou tradici, kterou později proslavil malíř Jožo Úprka na svém slavném stejnojmenném obraze z roku 1897. V roce 1902 tento region navštívil francouzský sochař Auguste Rodin společně s věhlasným Alfonsem Muchou. Rodina zaujala místní pestrobarevnost a dokonce Moravu přirovnal k antické Helladě. Dnešní atmosféru slavností doplněuje jarmark s lokálními výrobky, vystoupení hudebních a tanečních souborů a samozřejmě nesmí chybět barevné vlčnovské kroje. Včnovjané mají být opravdu na co hrdí. Těšíme se na příští rok...
