Torajský pohřeb
Torajové jsou etnickou skupinou žijící na jihu Sulawesi. Většina vyznává křesťanskou víru obohacenou o prvky animismu, které jsou spojeny s pohřebními rituály hrající velkou roli v jejich kultuře. Smrt je přirozeným pokračováním života a lidé v oblasti Tana Toraja se na ni připravují už v jeho průběhu. Jelikož jsou pohřby organizačně a finančně velice nákladné, rodina si nechává balzamované ostatky v domě několik měsíců, nebo dokonce i let. Samotného rituálu, který trvá několik dnů, se účastní stovky, až tisíce lidí, kteří se sjedou z celé země a přináší dary rodině zesnulého. Mezi dary patří jídlo, pití, cigarety, peníze, prasata, nebo jiná zvířata. Samotná rodina v rámci ceremoniálu obětuje několik bůvolů, jejichž cenu náš průvodce Rante přirovnal k novému Mercedesu. Smuteční hosté jsou oděni v tmavých barvách, výjimku tvoří pouze vnučky zesnulého. Ty nosí během pohřebních ceremoniálů tradiční barevné šaty s korálkovými dekoracemi, které jim visí z ramen a pasu. Dívky mají černé svázané vlasy, ozdobené korálkovými čelenkami a na rukou nosí barevné náramky.
Smrt je další začátek
Zesnulí se nepohřbívají do země, ale na vyvýšená místa. Jejich duše tak mají kratší cestu do nebe. Hrobky v Tana Toraja naleznete ve skalách, na kopcích, ale také ve stromech, kam se pohřbívají malé děti. Jak strom roste, je dítě blíže k nebi. Místní lidé věří, že duch zesnulého se občas vrací zpět do jeho těla. Proto se k hrobkám nosí např. voda, jídlo a cigarety. Po několika letech se tělo nebožtíka vyjme z hrobu a uloží v domě, kde dotyčný žil, vymění se mu oblečení, střídají se u něho členové rodiny, kamarádi a povídají si s ním. Celkově je přístup k zesnulým opačný, než v západní kultuře, na kterou jsme zvyklí. Pro rodinu a známé je zesnulý člověk v podstatě stále živý, jenom je v jiném stádiu bytí. Smrt zde není něčím špatným, nebo koncem všeho dobrého.
Tongkonan
Torajové žijí v tradičních domech nazvaných Tongkonan, které jsou typické svou vykrojenou střechou, připomínající buvolí rohy. Střecha domu tvoří největší část, pod ní se nachází menší prostory sloužící k setkání rodin a celá konstrukce stojí na dřevěných kůlech. Tongkonany se staví v řadách a jejich čela směřují k severu. Některé rodiny, v závislosti na jejich společenském postavení, mají štíty těchto domů ozdobeny buvolími rohy a hlavou.
Jako výchozí bod pro návštěvu této oblasti slouží Rantepao, které je největším městem a komerčním centrem Tana Toraja. Největší pohřební ceremoniály je možné spatřit v období sucha, od července do srpna. Oblast Tana Toraja je zajímavá nejen díky svým pohřebním rituálům, ale také samotnými pohřebišti. Stačí si půjčit na pár dní motorku, projet si méně známá místa a nasávat mystickou atmosféru torajské kultury. Nejznámějším a velmi rozsáhlým pohřebním místem je Londa se svým masivním útesem. Toto místo je zajímavé díky volně přístupné tmavé jeskyni, kterou je možné prohlédnout s vypůjčenou lucernou, nebo vlastní čelovkou. Jeskyně je místy poměrně úzká, je zde spousta rozpadlých rakví, kostí, lebek, ale také obřích pavouků a netopýrů. Vstup do jeskyně chrání sošky Tau Tau - vyřezávané dřevěné podobizny mrtvých. Některé sošky mají opravdu krásné detaily, vrásky v obličeji, klobouky na hlavě, nebo brýle.
Dalším významným místem je Lemo, skála s několika výklenky a spoustou stojících sošek Tau-Tau, které jsou zabezpečeny dřevěnými trámy. Na úpatí jsou postavené dva malé Tongkonany. Skála je vysoká asi 20m. Sever oblasti Tana Toraja je opravdu scenerický se spoustou rýžových polí, vesnicemi s Tongkonany a množstvím pohřebních míst, které obvykle nejsou v typických itinerářích cestovky. Krásné výhledy jsou například z vesnice Batutumonga, odkud je možné spatřit kaskádovitá rýžová pole a Rantepao.
