Smrt je součást života

V každé komunitě je smrt bližního velice silným prožitkem. Pohřby patří mezi největší události každého kmene a u Daniů tomu není jinak. V dnešní době už mrtvé pohřbívají do země po vzoru křesťanských misionářů, nicméně stále ještě dochází k rituálním zabitím většího počtu prasat. To je pozůstatek animistické minulosti. Před příchodem misionářů se těla mrtvých obřadně pálila na hranici a smutek trval několik týdnů. Ti nejváženější, nebo nejodvážnější nebyli spáleni, ale jejich tělesná schránka byla zvěčněna mumifikací. Některé ženy mají useknuté články prstů. To je smuteční rituál Iki Palim. Každá žena si v minulosti usekla článek prstu, když zemřel někdo z příbuzenstva. Dnes už se tomu tak neděje...